AutoasistvseOvinu.czAutoelektrikaTravelAsistE-motorsportVACHTA.CZ
Víno\ O víně\
zpět

Aroma a chuti vína

Informace
Akce
Služby
Vytištěno z www.vseOvinu.cz

 Ve víně existují tisíce různých identifikovatelných aromat a příchutí, zde vám nabízíme seznam těch nejběžnějších a nejdůležitějších. Ke každému heslu patří příklad takové odrůdy révy, ve které se s danou chutí obvykle setkáváme.  
 
 
Angrešt:Klasická chuť Sauvignonu Blanc. Je ji však možné nalézt také u dalších aromatických bílých vín.
 
Citron:Na tuto chuť často narazíte u bílých vín, zejména u těch z chladnějšího podnebí.
 
Citrus:Chuť, kterou často najdete u bílých vín, zejména v čerstvých aromatických stylech. Chuť je možné dále rozdělit na citronovou, pomerančovou, limetu a podobně.
 
Černý rybíz:Tato chuť je často spojována s odrůdou Cabernet Sauvignon a dalšími odrůdami červeného vína, například Merlot, Syrah / Shiraz a Cabernet franc. Občas je možno slabou chuť nezralého černého rybízu objevit v odrůdě Sauvignon blanc.
 
Džem:Je to lehce hanlivý výraz pro červené víno, plné ovocných chutí černého rybízu, malin a dalšího ovoce, které však nemá strukturu. Většinou naznačuje, že víno není moc jemné.
 
Guma:Tato chuť může naznačovat vadu vína, způsobenou nadbytkem síry. Pozitivně je často spojována s odrůdou révy Syrah.
 
Hospodářská:Poněkud nepříjemné, zemité aroma jakoby „hnoje“. U mladých vín může naznačovat špatné, nehygienické podmínky při stáčení. U starších ročníků červeného burgundského se naopak může jednat o kladnou vlastnost, nabytou časem.
 
Houbová:Aroma odrůdy Pinot noir, když správně dozraje.
 
Jablko:Tuto chuť často objevíme v suchých bílých vínech z chladných oblastí, například v Chablis, Muscadetu a Vouvray.
 
Kokos:Tato chuť je často spojována s červenými i bílými víny, pokud ferementovala nebo zrála v nových sudech z amerického dubu. Pokud je cítit velmi silně, je to vada.
 
Kořenitá:S touto chutí se setkáváme u vín, která fermentovala a zrála v sudech z nového dubu. Je také zřejmá u jistých odrůd červeného vína jako Grenache, které často mívá i pepřovou chuť) a dalších vín z jihu Francie.
 
Kvasnice:Aroma podobné chlebu, které je často spojováno se šampaňským a s procesem druhotné fermentace, při kterém vzniká.
 
Květiny:Mnoho bílích vín z chladnějšího podnebí vykazuje aroma vzdáleně připomínající květiny. Některé lze snadno určit, například bezový květ (aromatická vína), fialky (zralá bordeauxská vína) nebo růže (bílá odrůda Tramín).
 
Lékořice:Tato chuť se běžně spojuje s korpulentními červenými víny vyráběnými z odrůdy Syrah.
 
Liči:Toto aroma často naleznete ve vínech vyráběných z odrůdy Tramín.
 
Máslo:Smetanová textura připomínající máslo spíše, než nějakou specifickou chuť, je běžná u Chardonnay fermentovaného v dubu a u některých dalších bílích vín.
 
Máta:Tato chuť je nejčastěji spojována s odrůdou Cabernet Sauvignon pěstovanou v zemích s teplým podnebím.
 
Med:Tuto chuť běžně naleznete u sladších stylů vín, zejména pokud byly hrozny napadeny botrytidou, například u Sauterns, německých ryzlinků (BA, TBA), tokajského Pinotu gris (někdy také přezdívaného Tokay d´Alsace) a u sladkých vín z údolí Loiry.
 
Meruňka:Tato chuť je běžná u zralejších stylů bílého vína, jakými jsou Viognier a v dubu fermentované Chardonnay.
 
Minerály:Tento výraz se obecně používá k popisu ostrého, zemitého charakteru vín z chladného podnebí jako je Chablis a Sauvignon blanc ze Sancerre a Pouilly Fumé.
 
Nafta:Často je k objevení v lahvích zralého Ryzlinku, zejména u starších německých vzorků. Dříve se vyskytovala i v Ryzlinku rakouském.
 
Pepř:Běžně je tato chuť spojována s bílými víny z jižní Francie (zejména s odrůdou Grenache z údolí Rhôny).
 
Růže:Toto aroma nalezneme v Tramínu a ve vínech vyráběných z odrůdy Nebbiolo, například v Barolu a Barbarescu.
 
Řízné aroma:Aroma citronu, limety a někdy i pomeranče. Běžně na něj narazíte u svěžích bílých vín.
 
Smetana:Obvykle se používá k vyjádření hladké, poměrně korpulentní textury vína nebo vůně smetany.
 
Štiplavá:Podobné jako řízné aroma, ale někdy možná s větší chutí pomerančů. Většinou se aplikuje na vína bílá. Tímto termínem je však možné popsat i některá vína červená – například ovocný a řízný Cabernet franc z údolí Loiry.
 
Švestka:Tato chuť je patrná v mnoha mladých vínech, zejména však v těch, která jsou vyráběna z Merlotu.
 
Tabák:Zralé, rozvinuté aroma, které nalezneme ve starších lahvích Cabernetu Sauvignon, často v červeném Bordeaux.
 
Topinka:Jako topinkové je možné popsat aroma vína z dřevěného sudu nebo je lze najít i u zralého šampaňského a v Sémillonu z australského Hunter Valley.
 
Travnatá:Tato chuť je často k zaznamenání ve svěžích aromatických bílých vínech z chladnějšího podnebí vyráběných z hroznů Sauvignonu blanc, Sémillonu a Cheninu blanc.
 
Tropické ovoce:Zralá chuť ananasu, banánu a manga, kterými se běžně popisuje australské Chardonnay.
 
Třešňová:Tato chuť se nejčastěji vyskytuje u vín červených, zejména italských. Barbera, Sangiovese a Corvina (z Valpolicella), to je jen několik odrůd révy, které tuto příchuť vykazují.
 
Vanilka:Toto aroma získává víno přímo ze stěn nových dubových sudů.
 
Vegetativní:Aroma podobné pachu tlející zeleniny, na které můžeme narazit u starších lahví červeného i bílého vína, zejména burgundského obou barev. Možná to nezní moc lákavě, ale u těchto stylů vín se však jedná o vyhledávanou vlastnost.
 
Víno:Tento termín se váže k vůni hroznů: je to nepatrně „sladké“ ovocné aroma. Platí to pro jedinou odrůdu – Muškát, a všechna její nejrůznější jména a klony.
 
Zemitá:Čerstvé půdě podobné aroma, běžně identifikované ve starších lahvích Bordeaux.
 
Zvěřinová / zemřelá:Masitý pach rozkladu, který je často spojován se staršími lahvemi Pinot noir (červené burgundské), Syrahu (severní Rhôna) a dalšími zralými červenými víny.
Provozovatel portálu: Jiří Vachta jiri@vachta.cz; mob: +420 739 229 447